Do hry nastupuje 9 hráčů, kteří mají specifické úkoly v poli a kteří jsou si pak rovnocení na pálce, kam nastupují jeden po druhém podle předem stanoveného pořadí. Hra samotná začíná tak, že domácí družstvo nastoupí do pole a hostující začíná na pálce. Pálkaři se snaží odpálit nadhozený míč a oběhnout postupně 1., 2., 3. a domácí metu, čímž družstvo získá bod. Družstvo v obraně se jim v tom snaží zabránit a postupně vyautovat 3 hráče soupeře. Jakmile se jim to podaří, týmy se vymění – polaři jdou na pálku a pálkaři do pole. Době, kdy se oba týmy vystřídají, se říká směna.
ObranaÚstřední postavou obrany je nadhazovač, který nadhazuje míč soupeřovým pálkařům. Neodpálené nadhozy chytá catcher a vrací je zpátky nadhazovači. Rozhočí přitom nadhozy rozlišuje na striky - dobré (proletí strike zónou mezi rameny a koleny pálkaře a nad šířkou domácí mety) a bally - špatné (všechny ostatní). Švihne-li pálkař po jakémkoli nadhozu a netrefí se, nadhoz je automaticky počítán za dobrý. Pokud má pálkař 3 striky, je aut (vyřazen ze hry a nastupuje další hráč). Nadhazovač může pálkaři nadhodit maximálně 3x špatně, za čtvrtý špatný nadhoz dostane pálkař první metu zdarma a odpalovat jde další člen družstva.
Autování pálkařů a běžcůKromě vyautování nadhazovačem existují ještě další základní způsoby, jak znemožnit pálkařům udělat bod:
Pálkař se snaží odpálit míč tak, aby soupeři znemožnil nebo znesnadnil jeho zpracování a doběhl minimálně na první metu. Tam již rozhoduje sám (s pomocí kouče), zda poběží na daší metu (popř. mety) s rizikem, že bude polaři vyautován dotykem. Na kterékoli metě se přitom musí zastavit a počkat na další odpal svého spoluhráče. Většina pálkařů se snaží o tzv. homerun – odpal přes celé pole až za plot, což znamená automaticky bod nejen pro něho, ale i pro další běžce, kteří v té době byli na metách.
Oba dva sporty vycházejí ze stejného principu – odpal a běž. Nicméně se ve spoustě okolností velice výrazně liší.
Prvním rozdílem je velikost a uspořádání hřiště. Zatímco to softballové je čtverec o straně 18,2 metru, baseballové je o několik metrů delší – měří 27,43 metru. Dále se liší i boxy pro pálkaře. Baseballový box je kratší a širší. Softballisti ho mají užší a delší. Rozdílné jsou pak také míče. Softballový je výrazně větší a má zpravidla fosforově žlutou barvu. Jeho obvod se pohybuje okolo 30 cm. Basebalový míč je bílý a menší, měří po svém obvodu zhruba 23 cm. Dalším rozdílem jsou pak směny. V softu se hraje na směn 7, zatímco v baseballu na 9 (hra je tedy delší). Asi nejpatrnější rozdíl mezi těmito hrami je nadhoz. Zatímco u baseballu může nadhazovač použít jakýkoliv styl (většinou se nadhazuje horem), u druhého sportu nadhazovač využívá podle pravidel výhradně podání spodem. Tyto nadhozy jsou sice pomalejší, ale zato díky velikosti a struktuře míčku lze lépe využít rotace. Dalším rozdílem v pravidlech je to, že běžec v softballu se může pohybovat mezi metami pouze po vypuštění míče z ruky nadhazovače (=krádež), hra je tedy svižnější a dynamičtější. V baseballu se krade nezávisle na nadhozu. Za zmínku také stojí, že baseball mohou hrát dívky pouze do věku 13 let, poté smí jen chlapci. Zatímco softball není omezen ani pro jedno pohlaví žádnou věkovou hranicí.
| SPORT | HŘIŠTĚ | MÍČ | NADHAZOVAČ/KA |
| SOFTBALL: | |
|
|
| BASEBALL: | |
|
|