Nerost je stejnorodá pevná látka anorganického původu, kterou lze vyjádřit chemickým složením. Samostatně se vyskytují jen prvky (nerosty) s malou chemickou reaktivitou – například platina, zlato, stříbro.
Horniny jsou nestejnorodé přírodní látky, které tvoří zemskou kůru. Jsou složeny z různých materiálů. Výjimkou jsou horniny z jednoho nerostu, např. vápenec, celý z kalcitu nebo křemenec, celý z křemene. Horniny se dělí podle způsobu jejich vzniku do tří základních skupin: vyvřelé (magmatické), usazené (sedimentární) a přeměněné (metamorfované).
Vznikly utuhnutím roztavené hmoty (magmatu). K jejich vzniku byla nutná vysoká teplota.
Vznikají při nízkých teplotách v povrchových zónách působením vnějších geologických sil. Obzvlášť důležitá role připadá vodě. Při tvorbě usazených hornin nejprve podléhá zdrojový materiál zvětrávání, rozpadu a rozpouštění, pak je přemístěn na vhodné místo, jako např. na dna jezer a oceánů, kde se hromadí.
Vznikají ze všech typů hornin působením zvýšené teploty a tlaku. Dochází k rekrystalizaci minerálů. Teplota ovšem není tak vysoká, aby došlo k roztavení hmoty jako u hornin vyvřelých. Mezi běžně rozšířené metamorfované horniny patří např. mramor, rula, fylit, granulit, karbonit nebo mylonit.
HORNINY | magmatické | sedimentární | metamorfované |
vznik | utuhnutím roztavené hmoty | působením vnějších sil | působením zvýšené teploty a tlaku |
rozdělení | hlubinné, výlevné, žilné | nezpevněné, zpevněné, úlomkovité, chemogenní | - |
zástupci | žula, gabro, čedič, znělec | břidlice, štěrk, ropa, uhlí | mramor, rula, fylit |