| BO |
Hůl bo je asijská zbraň, používaná v bojových uměních. Používal jí japonský prostý
lid na ostrově Okinawa. Jelikož prostý lid nemohl mít zbraně, používali zbraně, které
si oni samy vyrobili většinou ze zemědělských nástrojů. Bo je vlastně násada.
Nejčastěji je bo asi 180cm dlouhá, a asi 2 cm široká. |
 |
Jsou tři základní typy bojových tyčí: bo (180cm), střední jo (128cm) a krátká hanbo (90cm). Všechny se však skládájí z těchto částí:
Systémy boje s dlouhou holí se objevily v Evropě, Africe a samozřejmě v Asii. Podle regionu kde se s hůl používala, jsou rozdíly v technice, ale i ve vzhledu. Na Okinawě, kde jsou lidé tradičně menší se používaly hole z bílého dubu cca 160 cm dlouhé, zatímco v pevninské Číně byly během bojů používané až 5 metrové hole z dubu, nebo ratanu.
Techniku krátké hole zavedl až na počátku 17. století Muso Gonnosuke Katsukichi, snad nejslavnější šermíř japonské historie. Někdy kolem roku 1605 se setkal se slavným šermířem té doby, Miyamoto Musashim. Muso Gonnosuke byl mistrem meče školy Tenshin Shoden Katori Shinto Ryu (získal titul Menkyo, čili instruktor) i mistrem jedné ze škol Bo-jutsu. Právě se vracel z města Edo (dnešní Tokio), kde se zúčastnil mnoha soubojů a porazil mnoha slavných šermířů. Proto se rozhodl vyzvat Musashiho na souboj. Gonnosuke zaútočil svou holí, zatímco Musashi se bránil pouze krátkým vrbovým proutkem. Navzdory nepoměru zbraní Musashi vyhrál díky technice Jujidome, která patřila k tajným technikám školy Niten Ichi Ryu. Gonnosuke se vzdal a Musashi mu daroval život. Gonnosukeho to však vzalo a stáhl se do kláštera, kde praktikoval Zen a Shinto. Po 37 dnech meditací vytvořil systém pro 128 cm dlouhou hůl.
Nedá se přesně určit datum, ani čas vzniku, protože tato zbraň se dá najít všude na světě. Krátkou hůl najdete prakticky kdekoli, ale pouze v Japonsku a na Okinawě vznikl ucelený systém obrany a útoku - Hanbo-jutsu. Historie Hanbo sahá až do 12 století, období vlády císaře jménem Kodaikó (Kodaitó). Tento císař se v průběhu své vlády 2x snažil o vládní reformu a čelil mocným klanemům. Několikrát se ocitl v obklíčení a nebezpečí smrti a 2x ho zachránili jeho vazalové. V této době souboje mezi panovníky probíhaly tak, že byl vybrán ten nejlepší a nejsilnější bojovník, aby hájil čest svého pána v souboji na život a na smrt. Souboj se začínal s Naginatou, což je dlouhá sečná zbraň. V průběhu souboje se císařovu samurajovi zbraň zlomila a byl odkázán jen na asi 90 cm hůl. Také s ní dokázal soupeře porazit! Po tomto hrdinském výkonu císař dovolil samurajovi nosit jméno Kuki - v té době to byla obrovská pocta, protože jméno mohly mít pouze šlechtici.
Základní výhoda, ale i negativum této zbraně je, že je dvousečná. To znamená, že bojovník může útočit oběma konci tyče a tím protivníka rozhodit. Při útoku však často dostane ránu i ten, kdo zrovna zaútočil, protože, jak už bylo zmíněno, tyč má dva konce.
Hůl je základní zbraň okinawského kobudo. Je jisté, že většina technik s holí je totožných se všemi ostatními technikami dlouhých zbraní jako kopí (jari), Halapartna (nagin), veslo (ieku), sai na holi (nunte-bo) a jinými.