V pátek 24. 3. jsme se jako skupina dvaceti natěšených studentů gymnázia v doprovodu paní Machové a paní Peroutkové potkali na autobusovém nádraží už v 6 hodin ráno. Po příjezdu autobusem do Prahy na Florenc jsme nastoupili všichni do metra a přesunuli se na stanici Zličín, kde jsme využili opět autobus, abychom se dostali na letiště Václava Havla. Na některé studenty čekal životní zážitek už zde, protože letadlem ještě nikdy necestovali. Na palubu jsme se dostali všichni bez větších problémů, a tak se mohlo vzlétnout vstříc francouzskému dobrodružství. 

V  Lyonu letadlo přistálo asi o půl třetí. Po vyzvednutí zavazadel se naše výprava vydala na cestu k autobusu, kterou nám komplikoval nepříznivý déšť, jenž nás ve Francii přivítal. Následoval přesun do cílové destinace, do obce Rive-de-Gier. K místní škole jsme dorazili ve 4 hodiny odpoledne a nastalo první seznamování. Někteří si své korespondenty, kteří nám byli v rámci výměnného pobytu přiděleni, našli hned, někteří si na ně museli ještě hodinu počkat, ale všichni se po vřelém přivítání mohli vydat do „svých“ rodin, kde následovalo seznámení a program na večer dle libosti. Zatímco někteří z nás si vychutnali typickou francouzskou večeři v pohodlí domova, pár studentů se vydalo se svojí rodinou na jídlo do restaurace.  

Víkendový program byl volný, přesněji řečeno v režii našich rodin, a tak jsme všichni získali rozmanité zážitky. Zde si můžete přečíst příklady, jak strávili víkend vybraní studenti: 

Matěj: V sobotu jsme si vyrazili na oběd i s rodinou Adama do Saint-Étienne do restaurace s názvem Steak House, která byla vedena formou „all you can eat“. Zde jsme měli k dispozici širokou nabídku jídel včetně francouzských specialit jako šneky nebo žabí stehýnka. Odpolední hodiny jsme strávili na místní motokárové dráze. Večer jsme se vydali s rodinou do Saint-Étienne na večeři a na procházku večerním městem. Dopoledne bylo volné i v neděli, odpoledne jsme měli na programu bowling opět v Saint-Étienne ve větší skupině českých studentů se našimi korespondenty. 

Domča: Můj víkend začal seznámením s Carlou (má korespondentka). V pátek jsem měla možnost poznat jejího tátu a nevlastní maminku u příjemné večeře a první noc jsme strávili u nich doma. V sobotu jsme navštívily nákupní centrum v nedalekém Saint-Étienne, kde jsme si zahrály bowling, prošly pár obchodů a poznala pár jejích kamarádů. Večer nás už vyzvedla její maminka a přijely jsme do jejich domku, ve kterém jsem strávila zbytek týdne. Čekal na mě krásný pokoj s vlastní koupelnou a obrovskou postelí. V neděli se naskytla příležitost se podívat do neobyčejné a krásné galerie Musée d’art moderne et contemporain opět v Saint-Étienne, kde probíhala výstava děl hnutí za ženská práva a expozice s názvem The House Of Dust. Vzali mě také do tradiční francouzské pekárny, zahráli jsme si stolní hry a víkend zakončili typicky obrovskou večeří s velmi oblíbeným hlavním chodem Ratatouille.   

Kačka: Můj víkend v hostitelské rodině započal společnou večeří s rodinou mé korespondentky Vanyly a hostitelskou rodinou mé spolužačky Adély. Poprvé jsme měly možnost nahlédnout zblízka pod pokličku francouzské kuchyně. Ochutnaly jsme francouzské sýry, bagety, palačinky naslano i nasladko, ale dokonce jsme měly i to štěstí ochutnat proslulé šneky a žabí stehýnka. V sobotu jsme se s děvčaty vydaly na procházku vesnicí Saint-Martin-la-Plaine, ve které jsme během výměnného pobytu bydlely. Sobotní odpoledne jsme věnovaly objevování krás města Vienne, jež je známé především pro velké množství památek. Nedělní dopoledne jsme strávily v zoo v „naší“ vesničce Saint-Martin-la-Plaine. V odpoledních hodinách jsme se vydaly do města Saint-Étienne, kde jsme si společně s některými našimi českými spolužáky a jejich korespondenty zahráli bowling.  

V pondělí nás čekaly aktivity v místní škole. Nejprve prohlídka budovy, poté různé činnosti také se španělskými studenty, kteří zde byli v rámci svého výměnného pobytu, jako například Kahoot nebo tvorba 3D loga, které mělo společně charakterizovat všechny tři školy. Ve zdejší jídelně jsme okusili oběd, po kterém následovaly sportovní turnaje ve volejbale a basketbalu. Právě v basketbalu náš tým kompletně ovládl celý turnaj. Společný program ve škole skončil v 16:30. Já jsem večer s rodinou vyjel do Lyonu, kde jsme si dali večeři v jednom z proslulých bouchonů a prošli si „Starý Lyon”.  

Úterý jsme věnovali návštěvě historické části města Lyon. Naše exkurze započala rozchodem u Lyonské katedrály Saint-Jean-Baptiste. Zde jsme měli čas prozkoumat městskou čtvrť Starý Lyon – konkrétně lyonské traboules, což jsou úzké průchody přes domy a jejich dvory. Objevování krás Starého Lyonu pro nás bylo velkým zážitkem a dobrodružstvím – největší dobrodružství však nastalo, když se nám podařilo se mezi uličkami ztratit přibližně pět minut po rozchodu. Naštěstí jsme se úspěšně všichni našli a naše další kroky směřovaly k bazilice Notre-Dame na kopci Fourvière, kde se nám naskytl nádherný výhled na celé město. Před bazilikou jsme se někteří k překvapení všech dokázali ztratit znovu. Po druhém úspěšném shledání jsme se vydali do Galsko-římského divadla a muzea, kde jsme se dozvěděli o historii samotného Lyonu a nahlédli jsme nejen do sbírek uměleckých památek, ale také do náboženství či soukromého života Římanů. Den strávený v Lyonu jsme zakončili rozchodem v nákupním centru.   

Ve středu jsme měli možnost zúčastnit se výuky, a to například v hodině matematiky, dějepisu, francouzského jazyka, nebo angličtiny. Po jedné hodině strávené ve vyučování jsme se přesunuli na pétanquové hřiště, kde se konal turnaj dvojic s našimi korespondenty. Vítězem se stal Matěj s Nathanem. Dále následovala soutěž mezi všemi třemi školami (za každou školu vybraná trojice) v odstřelování koulí, kterou jsme také ovládli. Odpoledne bylo opět volné. Někteří se tak například věnovali doma vaření a poznávání francouzské kuchyně, některá děvčata se vydala do nákupního centra v Saint-Étienne, zatímco chlapci si zahráli na francouzském sluníčku fotbal.  

Ve čtvrtek jsme společně vyrazili do krásného města Saint-Étienne, kam nás dovezl autobus, který nás ráno před školou vyzvedl. Jako první nás čekala návštěva Hornického muzea. Poslechli jsme si, jak to v dolech chodilo, prohlédli si staré hornické umývárny a pak si na vlastní kůži vyzkoušeli, jaké to je projet se v důlním vozíku. Následoval rozchod v centru města a naskytla se možnost vyzkoušet místní občerstvení a posezení v kavárnách. V polovině dne jsme se rozdělili do dvou skupin podle zájmu o odpolední program: první skupina se podívala na fotbalový stadion Stade Geoffroy-Guichard a druhá skupina navštívila velmi známý Street-Art v místní škole.   

Street Art: Místní škola École-Musée Chappe v Saint-Étienne je známá svým kouzelným a netradičním uměním přímo na pozemcích školy. Tato škola byla dříve pro chudší obyvatelstvo města, které si nemohlo dovolit návštěvy galerií a muzeí, a tak se objevila první myšlenka vytvářet Street Art přímo ve škole, aby děti nebyly ochuzeny o umělecké zážitky. Vše začalo jako malý projekt, o kterém skoro nikdo nevěděl, ale lidem se tento nápad začal líbit víc a víc a postupem času školu navštěvovali umělci z celé země. Nyní je podle domluvy přístup povolen veřejnosti a můžeme tam najít nespočet maleb a různých uměleckých aktivit, a to jak na zdech budovy a zdech okolo, tak v samotné škole. My měli možnost vidět venkovní část i interiér školy a celou prohlídkou nás provázely milé děti (žáci školy), které věděly naprosto vše o jednotlivých uměleckých dílech. Každý kousek měl vlastní příběh a symbol, proč je vyobrazený a jaký má význam. Mohli jsme spatřit nápisy na zemi, obrazy a malby na zdech nebo pomalovanou tělocvičnu. Toto místo zaslouženě patří k chloubám Saint-Étienne. 

Stade Geoffroy-Guichard: všechny fotbalové fanoušky musela potěšit návštěva stadionu místního klubu AS Saint-Étienne, historicky druhého nejúspěšnějšího francouzského klubu, který se momentálně nachází bohužel až ve druhé lize. Mohli jsme si prohlédnout týmovou šatnu, dostali jsme se i do VIP klubu Michela Platiniho, francouzské fotbalové legendy, a dokonce až k samotnému trávníku. Podívali jsme se i do místního muzea, v němž jsme si mohli projít celou historii klubu. Někteří si odnesli památku z fanshopu.  

 V pátek už nás čekal jen odjezd domů. Vstávali jsme brzo ráno, jelikož náš let byl posunut na dřívější čas, a to nás ještě na letišti čekalo jedno dobrodružství. Všichni jsme se už těšili do letadla, kde si konečně alespoň trochu odpočineme od všeho chaosu. Osud nám ale nepřál a na letišti nastal veliký problém. Letištní kontrola nám oznámila, že nikdo z nás nemá zaplacený kufr do dvaceti kilo, jak jsme všichni předpokládali, ale pouze do deseti kilo. A tak začalo velké vybalování. Během několika minut se z nás stali sněhuláci – někteří z nás letěli v několika vrstvách oblečení, jiní měli pro jistotu více tašek plných oblečení, které se už váhově nevešlo do kufru. Všichni na nás koukali jako na blázny, ale kdo může říct, že letěl z Lyonu v šesti tričkách nebo třech bundách? Po zbytek cesty nás už žádné nemilé překvapení nečekalo a zpět do Třebíče jsme dorazili o půl šesté, jednohlasně poděkovali paním učitelkám za skvěle zorganizovanou akci a nezapomenutelný zážitek a vydali se každý po vlastní trase domů.  

Matěj Kulhánek, Dominika Vildomcová, Kateřina Olivová