Toto jsou pozdravy ve španělštině, turečtině, thajštině, sinhálštině a hindštině – jazycích stážistů, kteří přijeli na Gymnázium Třebíč v rámci  vzdělávacího projektu Youth 4 Impact (dříve Edison). Cílem projektu, který se na naší škole uskutečnil již počtvrté, je spojit mladé lidi odlišných kultur a národností a umožnit jim seznámit se s tradicemi, zvyky, politickou, sociální, ekonomickou a kulturní situací v jiných zemích. 

Maria ze Španělska, Mert z Turecka, Anatcha z Thajska, Shinarya ze Srí Lanky, Alifiya a Shivani z Indie strávili na naší škole poslední zářijový týden a „rozzářili“ hodiny angličtiny a zeměpisu. Při výuce představovali své země a debatovali se studenty. Dozvěděli jsme se například, že toreador dostane ucho z přemoženého býka, takže takový úspěšný muž má doma nevšední sbírku. Indická svatba, kterou pravděpodobně nikdo z nás nezažil, ale můžeme ji znát z bollywoodských filmů, trvá pět až patnáct dní, minimem je 300 hostů a hlavní aktéři na ni často vynaloží své celoživotní úspory. Slavné ceylonské čaje se ze Srí Lanky většinou exportují, takže místní obyvatelé nemohou ochutnat ty nejlepší čajové odrůdy. V Thajsku potkáte slony, kteří dokáží dělat skoro všechno – třeba i nakreslit svůj vlastní, ušatý portrét. 

Došlo i na praktické ukázky a úkoly. Žáci si vyzkoušeli indické a thajské tance, naučili se nejdelší turecké slovo, provoněli třídu thajskou bylinnou mastí, prohlédli si bankovky, ze kterých se usmíval sám Mahátma Gándhí, potěžkali si orientální náušnice, meditovali a byli ozdobeni hennou a bindi – tečkou „krásy“, kterou indické ženy nosí uprostřed čela. Studenti naše hosty naopak učili skočnou polku, potrápili je některými jazykolamy a upekli jim pravé české koláče, dokonce ve veganské verzi. 

Volný čas trávili stážisté různě. Obdivovali krásy Třebíče, užili si soukromou prohlídku třebíčského zámku, ochutnávali místní speciality a také fandili při hokejovém zápasu, kde se naučili i pár nových slovíček, která ve výuce nezaslechnete… 

Na závěr nám naši noví přátelé napsali tyto vzkazy: 

• Shivani: Firstly, thank you so much for having us. I love your hospitality and how kind people are. I loved each and every street of Třebíč. I love how calm the city is. I loved Kofola. Also, I love UNESCO basilica. I learnt a lot of new things, like Ahoy. I know people here wear socks in sandals. Czech students? I can’t even express how wonderful they are. Everyone was amazing, loving and helpful.  
• Alifiya: Thank you for the wonderful time we had here. It was a beautiful week with all the teachers and students. Thank you for the warm welcome, too! What I liked most in Třebíč are the pretty castles and churches! Something interesting I saw is how empty the streets are at just 8 p.m. I think that Czech students are really smart, a little shy at first but they have so much to share, and are really curious!  
• Shinarya: Telč Chateau – one of the best places that I’ve visited in here. Not only the calmness of that place, also the architecture made me amazed. Last but not least, I love your people! 
• Anatcha: The people here are so nice. They always smile at me, say hello to me and help me with everything. The town is calm and peaceful. The buildings and town scenery are also lovely.  

• Maria: I went to a café with cats, saw the UNESCO castle and town tower. Everyone was great, especially my host. Thank you! 
• Mert: Třebíč is a wonderful, quaint little town where I went to my first hockey game, had my first kuřecí řízek and, most importantly, made incredible friendships. I cannot wait to return someday.  

 Pavla Kopečná