Za pouhých padesát pět hodin jsme viděli minimálně tisíc trdelníků, prohlédli si tři divadla, zhlédli dvě divadelní vystoupení, prošli banku bank, rozhlas rozhlasů a nachodili čtyřicet pět kilometrů. Nabitému programu chyběla snad jenom trocha odpočinku, ale trávit čas ve stověžaté Praze něčím takovým by stejně bylo jenom jeho mrháním.

Zvláště na nás zapůsobily prohlídky staveb, které v sobě ukrývají dlouhá léta tvrdé práce a úsilí českého lidu. Myslím tím například Stavovské divadlo, kde jsme se mohli posadit na místa, kde dříve sedával Mozart, Casanova nebo František Josef I. Myslím tím také Českou národní banku, jejíž funkce je sice všem dobře známa, ale o to více nás potěšila její historie a vývoj, protože jsme mohli sledovat, jaký měla vliv na různá období našeho státu, a naopak jak různá období ovlivňovala ji. Potom další a další impozantní místa.

Přes Divadlo na Vinohradech nebo Divadlo Na Zábradlí, židovské synagogy, Novou radnici, Poslaneckou sněmovnu atd. jsme se propracovali až k prohlídce Pražského hradu a Zlaté uličky, kde jsme naši exkurzi ukončili. Paní průvodkyně, která odvedla dobrou práci už při prohlídce Židovského města, nás provedla i komplexem Hradu, takže jsme si krásy například Chrámu svatého Víta nebo Vladislavského sálu mohli užít i s  kvalitním a zkušeným komentářem.

Praha je vskutku nádherné město a chlouba České republiky. Nabízí zajímavé pohledy do kulturního života moderního i historického, do politického dění, světa služeb nebo historie. Ať už si člověk Prahu prohlíží z jakéhokoliv důvodu, určitě to stojí za to a nám tato exkurze poskytla skvělou příležitost takto učinit.

Michael Jakůbek, 4. A