Mimoškolní vzdělávání, argumentace, diskuze, kritické myšlení a hra. Toto je ve zkratce Pražský studentský summit. Akce, které jsem se letos účastnila již podruhé.

Pražský studentský summit je simulace modelů OSN, NATO a EU, kde se studenti stanou na půl roku delegáty vybraného státu. Ve zkratce napíšete esej o politicko-zahraničních prioritách země, kterou byste chtěli zastupovat, a doufáte, že budete mít dobré hodnocení a dostanete se. Pokud se tak vážně stane, následuje pět přípravných workshopů a jedna závěrečná konference v Praze, kde se snažíte vymoci co nejlepší pozici pro váš stát.

Může to znít zvláštně, že propůjčujete svůj čas hře, ve které zastupujete reálné názory států, se kterými ani nemusíte souhlasit, a u toho se tváříte, že jste velký diplomat. Summit je jednoznačně místo, kde jste někým jiným. Pokud se do hry vžijete, jste na chvilku občan jiné země, kterou se snažíte bránit zuby nehty a prát se za ni, dokud vám síly stačí. Upřímně, i takto se dá vzdělávat. Je to možnost, jak se naučit mnoho nových věcí o dalších státech, posílit své kritické myšlení, zlepšit mluvený projev nebo odstranit strach z vystupování před jinými lidmi.

Když si pak projdete všemi přípravnými setkáními, uběhne několik měsíců a na vás čeká čtyřdenní konference. Zde jednáte od rána do večera a hádáte se o malichernostech v rezolucích. Jako kdybyste alespoň vzdáleně vyzkoušeli, co obnáší politika. S ní je projekt poměrně dost spojen a může skoro až působit jako součást pražské kavárny.

Pražský studentský summit ale není jenom o argumentech a diskuzích. Myslím, že skoro všechny tam spojuje jedno – lidé, kteří projekt připravují nebo se ho účastní. Je to jako sociální bublina. Pokud se zajímáte alespoň trochu o dění kolem sebe a máte přehled, zapadnete lehce do všech rozhovorů. Všichni jsou sdílní a zajímají je názory druhých. Sama jsem našla díky projektu mnoho kamarádů, o kterých vím, že pokud budu třeba jednou v Praze potřebovat přespat, budu vítaná.

S tím, co podle mě dělá summit summitem, se také pojí doprovodné akce. Sama bych se asi jen tak nedostala na diplomatickou recepci na švédské ambasádě nebo v rezidenci primátora hlavního města Prahy. To všechno dohromady dává svět summitu. Je skutečně dost různorodý, ale pokud ho budete brát opravdu jako hru a vstoupíte do ní, budete na projekt vzpomínat ještě i s odstupem času.

Kateřina Drápelová, 7. G