Terénní cvičení
„Pane učiteli, půjdeme ven?“
Terénní cvičení – tvůrčí psaní v terénu
Poslední, předprázdninové pondělí (24. 6. 2024) mohli všichni žáci zažít výuku „v terénu“. Konečně tedy dostali odpověď na otázku, kterou v předešlých dnech mnohokrát položili: „Pane učiteli, půjdeme ven?“ Rozeběhli se do okolí a věnovali se zvolenému tématu – například fotograficky dokumentovali anglická slovíčka, zkoumali staré mapy, poznávali vodní biomy, měřili výšky budov nebo hustotu dopravy, pouštěli se do netradičních fyzikálních pokusů, psali guerillovou poezii či tvořili texty inspirované okolím.
Účastníci dílny tvůrčího psaní nejprve zamířili k prstencové kašně na Karlově náměstí. Pozorovali poněkud ospalé náměstíčko a tvořili hádanky z pozice personifikovaných předmětů. „Oživená“ věc nám pověděla, co vidí, slyší, cítí… Ke slovu se tak dostala dlažební kostka, eurovlajka před radnicí, splašený motocykl nebo ještě splašenější diakritika z hotelu Zlatý kříž.
Další stanoviště nás čekalo v židovské čtvrti pod rozsochatou lípou. Zde jsme zavzpomínali na Ladislava Nováka (1925 – 1999), výtvarníka, spisovatele, experimentátora, absolventa i pedagoga našeho gymnázia. Snažili jsme se inspirovat jeho návody a imperativy. Pisatelé tvořili návod, který začínal: Najdi ve městě, kde bydlíš, rozsochatou lípu… Pokračovali kupříkladu takto: Vezmi motorovou pilu, pokácej lípu, ořezej z větví jednotlivé lístky, ušij si z nich vestu… Studenti byli poučeni, že ne všechny návody mohou být bezpečně realizovány, a tak nedošlo v průběhu textového cvičení k žádnému zranění.
Poslední zastávka byla na podzámecké nivě, u kávově zbarvené řeky Jihlavky. Nejprve jsme rozvíjeli slovní zásobu a dozvěděli se, jaká všelijaká může být taková obyčejná žížala: valivá, červivá, zvědavá, slepá, vidoucí, vědoucí, vševědoucí, hadicovitá, nanicovitá, hamižná, mrštná, trapná i vylisovaná… Závěrečné zklidnění patřilo již tradičnímu úkolu – japonskému trojverší, haiku. Sedmnáct slabik pokojně ukončilo tento školní rok.
Pavla Kopečná, 1.B a 5. G
Ukázky haiku:
rákos doznívá
informační středisko
sčítá kořeny
(Gabriela)
Vrba u vody
Stojí a kouká do tmy
Tam vedou schody
(Vanesa)
Zelená tráva
Bludiště pro mravence
Labyrint srdce
(Vanesa)
Stín
Svírá nás i vás,
mimo něj jen žáru žár,
stín je slunce pán
(Tereza)
Diamanty
Třpytivá řeka,
kačeny na hladině,
utíká dále
(Jana)