Výměnný pobyt s Finskem — Tampere
Jednou z tradičně pořádaných akcí na naší škole je výměnný pobyt s finskou školou v Tampere. Jako každý rok se i letos zájezd uskutečnil. Od 6. října pokračoval druhou částí, kdy odletěli čeští studenti do Tampere.
V sobotu časně ráno jsme vyjížděli z Jihlavy autobusem do Prahy. Z Prahy jsme měli vzlétnout 11:40 našeho času. Fronta na odbavení ale byla tak velká, že nás museli pustit na začátek fronty. Náš let měl nakonec zpoždění, a tak jsme do Finska dorazili později, než bylo plánované.
Kvůli zpoždění jsme málem nestihli vlak, který nás měl odvézt z Helsinek do Tampere, kde na nás čekaly naše hostující rodiny. Nakonec jsme ale vše v pořádku stihli.
Tampere je svou velikostí podobné Brnu. Stejně tak jako v Brně je zde spousta zajímavých míst, která můžete navštívit.
První den začal prezentacemi našich finských partnerů. Přednášeli nám o svém městě, o životě a zvycích ve Finsku. Následovala ochutnávka finských jídel, kterou pro nás připravili sami studenti. Po celou dobu zájezdu se spoléhalo hlavně na studenty a jejich schopnosti. Studenti si organizovali všechny výlety víceméně sami, učitelé jim téměř nepomáhali. Na jednu stranu je to vedlo k samostatnosti, na stranu druhou jsme ale nestíhali tolik věcí, které bychom mohli stihnout, pokud by program měli na starost učitelé. Poté jsme dostali rozchod a podívali se po Tampere.
Následující den jsme šli do školy. Bylo pondělí a žáci se zde normálně učili. Byli jsme rozděleni na dvě skupiny. Jedna byla v laboratořích, druhá ve výuce. V laboratořích jsme se snažili o molekulovou chemii a vařili jsme muffiny, borůvkový kaviár anebo zmrzlinu. Bylo to velmi zajímavé, ale od normálního vaření téměř nerozeznatelné, až na to, že jsme byli v laboratoři chemie.
Finský školní systém je velmi rozdílný oproti tomu našemu, tím největším rozdílem je zřejmě fakt, že vyučovací hodina trvá 75 minut. Studenti nepíší testy každý den a nikdo je nezkouší tak jako nás. Jejich školní rok je rozdělen do pěti období, každé je zakončeno v určitém předmětu testem. První období končilo zrovna tento týden a Finové tedy museli psát poslední testy.
Po škole nás Finové vzali do jejich tradiční sauny. Vedle veřejné sauny se nacházelo jezero, do kterého jsme se šli poté vykoupat. Sauna byla pro některé příjemným, pro některé nepříjemným zážitkem. Po sauně jsme měli půjčenou chatku vedle, kde jsme si mohli opéct špekáčky, popovídat a příjemně posedět.
V úterý jsme zahájili den návštěvou muzea o finské historii a přírodě. Myslím, že všechny ale zaujala více muzea, která jsme navštívili později. Vapriikki bylo komplexem muzeí, kde jste mohli například vidět něco o hokeji, hrách z 80. let, Marylin Monroe nebo se dozvědět něco o kamenech.
Středa byla opět dnem učícím, skupiny se ale prohodily. První hodinu většina z nás strávila na chodbě, protože Finové měli málo místa a my tak museli uvolnit místo finským studentům v učebně. Od středy byly velké slevy ve finském obchodním domě, a jelikož je ve Finsku normálně velmi draho, všichni je zde vítají. Toho dne bylo odpoledne volné a každý si mohl udělat vlastní program.
Ve Finsku jsou velmi populární mumínci a každý Fin vlastní alespoň jeden hrneček s mumínky. Není tedy divu, že nás vzali i do muzea věnovaného právě muminům. Následovala večeře, kde nám poděkovali za návštěvu, my na oplátku jim za pohoštění.
V pátek jsme se už chystali domů, letěli jsme z Helsinek, a proto jsme vyrazili již ráno. V Helsinkách jsme navštívili monument skladatele Sibelia a podívali se na tradiční finské markety.
Potom všem už jsme letěli nazpátek domů. Pro mnohé z nás bylo loučení těžké, přece jen nám za ty dva týdny někteří přirostli k srdci.
Pokud jste se někdy rozmýšleli, zda se do takového výměnného pobytu zapojit nebo ne, určitě to zkuste. Pokud vám to nedá nic jiného, tak si alespoň zlepšíte své jazykové schopnosti. Určitě je to ale šance navštívit jinou zemi, poznat odlišnou kulturu, nebo se dokonce naučit něčemu novému. Mně osobně se pobyt velmi líbil a užila jsem si ho. Věřím, že ostatním účastníkům se také líbil a že na něj budeme s radostí vzpomínat.
Lucie Soboňová, 2. A